Každoročně s příchodem léta roztává i himalájské jezero Rúp Kund. S ubývajícím ledem se začínají vynořovat stovky lidských kostí, které vyvolávají nejrůznější otázky napříč celým světem. Co se u jezera stalo a komu kosti patří?
V indických Himalájích, 5 kilometrů nad mořem, leží jezero Rúp Kund. Čtyřicet metrů široké, po většinu roku zamrzlé jezero s sebou v teplejších dnech přináší šokující odhalení. Stovky lidských koster, některé s ještě připevněným masem, vycházejí na povrch v takzvaném Skeleton Lake.
Bylo zřejmé, že kosti jsou opravdu dost staré. Maso, vlasy a samotné kosti byly zachovány díky suchému a chladnému vzduchu. Navzdory tomu neměl nikdo tušení, co nebo kdo zabil více než 200 lidí v tomto údolí. Teorií bylo mnoho: epidemie, sesuv půdy nebo rituální sebevražda. Po celá desetiletí nikdo neobjasnil záhadu jezera plného kostí.
Až do roku 2004, kdy už nám vyspělejší technologie dovoluje celou záhadu lépe prozkoumat. Výprava, která se k jezeru Rúp Kund toho roku vydala, odhalila příčinu úmrtí masy lidí. Jak se ukázalo, pozůstatky pochází přibližně z roku 850 našeho letopočtu. Důkazy DNA prokázaly existenci dvou odlišných skupin lidí. Mohlo jít o rodinu, či kmen. Jedna skupina byla prokazatelně větší. Nálezy také prozrazují, že mohlo jít o výpravu.
Při genetické analýze bylo zjištěno z DNA, že tito jedinci zapadají do tří odlišných genetických skupin. Dvacet tři osob, včetně mužů a žen, mělo předky typické pro současné jižní Asiaty; jejich ostatky byly uloženy na dně jezera pravděpodobně mezi 7. a 10. stoletím, ale s velkým překvapením ne ve stejnou dobu.
Asi o 1000 let později, někdy mezi 17. a 20. stoletím, se v jezeře objevily další dvě genetické skupiny: jeden jedinec východoasijského původu a kupodivu 14 ostatků lidí z východního Středomoří. Mezi jedinci nalezenými v masovém hrobě byly také děti a lidé v pokročilém věku.
Záhadu jezera Rúp Kund vyřešila legenda
Zajímavostí je, že tito lidé navzájem netvořili rodinu a jednotlivci měli také výrazně odlišné způsoby stravování, což jen potvrdilo teorii, že je zde zastoupeno několik odlišných skupin populace.
Jak se tito jednotlivci dostali do jezera zůstávalo záhadou do roku 2004. Mezi himálajskými ženami totiž traduje starodávná lidová píseň, její texty popisují bohyni tak rozzuřenou na cizince, kteří ničí její horskou svatyni, že na ně svrhla krupobití „těžší než železo“. Po mnoha šetřeních a výzkumech došla expedice z roku 2004, překvapivě ke stejnému názoru. Všech 200 lidí zemřelo následkem silného krupobití. Údolí se jim stalo osudným, protože se v tomto místě není kam schovat. Jejich pozůstatky pak skončili v jezeře 1200 let, než byly objeveny.
Zdroj: NY
