Do minulosti se podle mnoha lidí dá vrátit už jen ve vzpomínkách, a jakési cestování v čase zpět je skutečné jen v sci-fi filmech. Existuje však několik nevysvětlitelných případů, kdy se lidé v reálném čase ocitli v dávno minulé době. Dá se to nějak věrohodně vysvětlit?

Procitnutí v minulosti

Mnoho spisovatelů se zabývalo nevysvětlitelným fenoménem, kdy lidé z naší doby náhle a neočekávaně procitli na reálném místě s lidmi, kteří již nebyli mezi živými. Jednu takovou událost popsala ve své knize Maska času i spisovatelka Joan Formanová, které se nevysvětlitelný jev před očima odehrál. Zhruba před čtyřmi desetiletími navštívila osobně britské aristokratické sídlo ze 17. století Haddon Hall právě kvůli své knize.

Když kráčela po nádvoří tohoto sídla všimla si na schodišti hrajících si děti, ale v oblečení, které nepatřilo do tehdejší doby. Šaty, které měly děti na sobě, odhadla na 18. století, což si později i sama potvrdila. Děti pozorně sledovala, ale po nějakém čase náhle beze stopy zmizely. Nedokázala si to vysvětlit.

Odpověď našla náhodou v zámecké galerii Haddon Hall v ten samý den. Mezi vystavenými obrazy totiž našla portrét malého děvčátka, které bylo mezi hrajícími si dětmi na schodišti. Průvodce v galerii jí řekl, že malá dívka je pozdější majitelka celého sídla z 18. století lady Grace Mannersová. Skutečně ji viděla ještě jako malou holčičku?

Hmatatelný důkaz z minulosti

Spisovatelka Joan Formanová zaznamenala i jiný tajemný příběh. V anglickém městě Norfolk v roce 1973 prý jeden pán, který se jmenoval Brandon (příjmení neuvádí), sháněl pro své staré mince vhodné krabičky. V žádném obchodě se mu však nezamlouvaly, až našel jeden, kde prodávaly krabičky podle jeho gusta.

O týden později hledal malý obchůdek znovu, ale nikde ho nemohl najít. Tak se obrátil na spisovatelku Joan Formanová, která právě tehdy sháněla materiál pro svou knihu a řekl jí o svém příběhu. Popsal jí jak obchod vypadal, že prodavačka měla na sobě starší šaty, které ani nepatřily do tohoto období, a na peníze, kterými platil žena reagovala, jakoby je viděla poprvé.

Joan Formanová nakonec zjistila, že malý obchůdek skutečně existoval, ale zanikl už v roce 1912. Když potom pán Brandon ukazoval spisovatelce krabičky, které v obchodě koupil, nechtěla věřit, že byly koupeny před pár týdny. Vypadaly totiž velmi staře i barva na nich byla vybledlá. Krabičky však byly ve skutečnosti viditelně nepoužité. Zavítal pan Brandon skutečně do neexistujícího obchodu?

Hostinec, který již neexistoval

V roce 1979 se stala ještě zajímavější příhoda na francouzském venkově, kdy dva britské manželské páry nocovaly v hostinci, který už jedno století neexistoval. Co se vlastně stalo? Britské manželské páry cestovaly autem přes Francii až do Španělska a cestou natrefily na hostinec, který na ně působil jako z 19. století. A nejen to, i cesta po níž šli byla kamenitá, typická pro toto období. Mysleli si však, že majitel chtěl tímto způsobem přilákat turisty, a proto tomu nevěnovali další pozornost.

V hostinci si objednali na noc pokoje, a po výborné večeři se odebrali spát. Ráno si v hostinci dali ještě snídaně, zaplatili podle nich velmi směšnou částku, a ve své cestě pak pokračovali dál. Když se však vraceli zpět, a chtěli se ubytovat právě v tomto hostinci, ani místní obyvatelé jim nedokázali odhadnout, jaký hostinec mají na mysli. Záhadu chtěli vyřešit, a tak po dovolené dali vyvolat fotky. No právě snímky, které učinily u hostince zůstaly po exponování černé.

O čtyři roky později se do Francie vrátili, a pomocí francouzského ministerstva turistiky se pokoušeli hostinec nalézt. Hostinec samozřejmě nenašli, ale díky francouzskému ministerstvu se jim podařilo dostat na místo, kde před stoletím stával zmíněný hostinec. Okolí poznali, ale po budově nebylo ani památky. Jak je možné, že nocovali v neexistujícím hostinci, a platili penězi, které v té době nikdo neznal?

Tyto a další historky zůstávají bez vysvětlení. Podle zmíněných příběhů je však vidět, že někdy se mohou prolínat dvě časové roviny – minulost s přítomností. Zda tomu tak ve skutečnosti je, zůstává i nadále záhadou.