V době, kdy Evropští dobyvatelé odplouvali do Střední Ameriky hledat bohatství a místa kde by mohli založit nové kolonie, byla kdysi prosperující Mayská civilizace dávno pryč. Mayská vápencová města, klasický rys jedné z nejvyspělejších civilizací starověkého světa, byla již zarostlá džunglí. Otázka, jak se Mayové setkali se svým koncem, je jedno z největších tajemství historie.
Mayové překvapivě přežili mnohé nástrahy, které si pro ně osud připravil. Dokonce dokázali prokázat dlouhý odpor vůči evropské vlády. Ale v době, kdy Evropané zakotvili na pevnině, však politická a ekonomická síla, která vztyčila ikonické pyramidy v regionu a současně udržovala populaci přibližně dvou milionů lidí, zmizela.
První mayská města
Byla postavena během prvního tisíciletí před naším letopočtem a civilizace dosáhla největší prosperity kolem roku 600 n.l. Archeologové odhalili tisíce starověkých mayských měst, z nichž většina se rozprostírá na poloostrově Yucatán v jižním Mexiku, Belize a Guatemale. Je ale pravděpodobné, že pod hustým tropickým pralesem této oblasti leží ještě více zřícenin velkolepých měst.
Mayové byli také na velmi vysoké intelektuální úrovni. Oplývali znalostí matematiky a astronomie, kterou používali k tomu, aby sladili své pyramidy a chrámy s konstelacemi planet a slunečních rovnodenností. Po staletích prosperity a nadvlády začali Mayové opouštět svá obrovská města, jedno po druhém. Za méně než 200 let se civilizace propadla na zlomek své dřívější slávy.
Kromě dramatického rozsahu je Mayský kolaps tak nápadný, že archeologové se i přes desetiletí studií stále nemohou dohodnout na tom, co jej způsobilo.
Koluje spousta teorií, co opravdu zavinilo úpadek této říše, jako například invaze, občanská válka nebo kolaps cest, ale asi s největší pravděpodobností za to může změna tehdejšího klimatu.
Před kolapsem Mayů, asi mezi 250 a 800 lety n.l., se civilizace rozrostla. Mayská města vzkvétala a sklizně byly víc než dobré. Záznamy o klimatu (které většinou pocházejí z analýzy jeskynních útvarů). Ukazují, že v této době byla oblast Mayů zasažena poměrně silnými dešti. Stejné záznamy však ukazují, že kolem roku 820 n.l. byla oblast zpustošena 95 lety přerušovanými suchy, z nichž některá trvala po celá desetiletí.
Přestože byl patrný rozdíl v kolapsu mayské civilizace na severu a jihu. Podle archeologických dat a mnohaletých studiích, bylo hlavní příčinou rozpadu právě zmíněné sucho. Zatímco první vlna sucha stála za rozpadem jižních měst, sever odolával, a dokonce se těšil prosperitě. Druhá vlna však byla fatální i pro sever. Změnou klimatu došlo ke kolapsu zemědělství, která byla pro mayskou civilizaci stěžejní. Ostatně jako pro všechny velké kultury.
Zdroj: BBC
