Zemský plášť, který je umístěn mezi kůrou a jádrem, je rozdělen ještě do několika dalších vrstev. Odborníci nyní zjistili, že hranice mezi těmito vrstvami mohou být dosti nerovné, připomínají horská pásma a mírné pláně podobné zemskému povrchu. Zemětřesení a objev tak možná odhalil místo posledního odpočinku ztraceného kontinentu.

Přímý výzkum hlubších vrstev pláště je daleko za hranicemi lidských možností. Složení vnitřního a vnějšího jádra Země však lze rozpoznat i nepřímým způsobem. Příkladem jsou seizmické vlny, které vyvolává rozsáhlé zemětřesení. Vlny se odrážejí od vnitřních hranic planety, stejně jako může být světlo částečně odraženo během průchodu různými typy skel. Dr. Jessica Irvingová z Princetonské univerzity použila stejnou myšlenku, aby se podívala na jemnější rozdíly ve složení v zemském plášti.

„Chce to velké a hluboké zemětřesení, které otřese celou planetou,“ řekla Irvingová ve svém prohlášení. Menší zemětřesní ztratí téměř veškerou energii už v kůře, takže není užitečné.

  • Facebook
  • Twitter
  • Pinterest
  • LinkedIn

Největší zaznamenané zemětřesení

Zemětřesení v roce 1994 o síle 8,2, které proběhlo pod Bolívií naprosto převrátilo myšlenku o způsobu, jakým hranice desek působí ve velkých hloubkách. V té době šlo o největší zaznamenané zemětřesení pod zemským povrchem. Vzhledem k tomu, že se vše odehrálo hluboko pod povrchem, a navíc v řídce osídleném místě, počet obětí byl neobvykle nízký. Pro geology byla ale celá událost bohatým zdrojem informací.

O dvacet pět let později doktorka Irvingová analyzovala data ze seismografů po celém světě a našla jednoznačný výkyv ve způsobu, jakým se vlny zemětřesení rozptýlily mezi dvěma přechody v plášti. Během přechodu o délce 410 kilometrů, mezi místem kde k zemětřesení došlo a povrchem, reakce vln vykazovala rovnoměrnou hranici. Jak ale Irvingová v časopise Science prohlásila, v přechodu pod mořskou hladinou tomu bylo jinak.

Doktorka zjistila, že existují místa, kde je přechod mezi vrstvami pláště rovnoměrnější než na jiných místech, kde jsou znatelné výkyvy. Proto je jasné, že hluboko pod našima nohama existují rozsáhla podzemní pohoří. Ty mohou za nerovnosti mezi jednotlivými vrstvami zemského pláště.

Sice tato oblast není zrovna tou nejlepší pro výzkum. Ale ztracený svět pod našima nohama stále uchovává stopy o naší minulosti a původu.

Zdroj: SA