Každá etnická kultura má své pověsti a legendy, ve kterých se vyskytují úžasné mytologické bytosti. Jejich vlastnosti a charakteristika se různí, ve většině případů ale oplývají úžasnými vlastnostmi. V Mexické a středoamerické kultuře jsou těmito bytostmi Naguálové. Indiánští šamani, kteří na sebe dokáží vzít podobu jaguára.
Naguálové byly v první řadě lidské bytosti s magickými schopnostmi, které jim mimo jiné umožnily převzít na sebe podobu jaguára. Nicméně existují ještě i jiné definice, kterými lze tyto entity pochopit.
Jak již bylo řečeno první z nich označuje lidské bytosti se schopností přeměny v šelmu. Naguálové ale také mohou být duchem zvířat. Tím je myšleno, že každý člověk má svého patrona ve formě zvířete, které danou osobu chrání.
Třetí význam slova neodkazuje ani na lidské bytosti ani na zvířecí patrony ale na energii potřebnou k transformaci. Aztékové například takovou energii nazývali „ihiyotl“.
Legendy jako důkaz
V Mexiku i Střední Americe se našlo hned několik kreseb, které vyobrazují tyto bytosti a jsou staré až 3000 let. V současnosti existují legendy a příběhy o lidech, kteří se setkali s těmito bytostmi v době jejich přeměny. Lidé k nim chovali respekt a úctu, možná se jich i trošku báli. Pověst Naguálů se změnila s příchodem španělských dobyvatel.
S příchodem Španělů přicházelo do země i náboženství. To způsobilo, že se z uctívaných šamanů staly démonické bytosti. Najednou byli chápáni jako zle bytosti, které získaly svou moc díky praktikám podporovaným samotným ďáblem.
A zatímco jsou tyto bytosti typické zejména pro americký kontinent, legendy o nich najdeme i v jiných částech světa. Příkladem mohou být příběhy o vlkodlacích, kteří byli schopni se přeměňovat v člověka a zpět.
Zdroj: NA