V roce 1921 byla na poloostrov Kola vyslána sovětská expedice, jejímž úkolem bylo najít vchod do podzemní bájné říše Šambaly. Na první pohled se to mnohým ještě teď bude zdát jako velmi bizarní plán, ale pokud se na to podíváme detailněji, zjistíme velmi překvapivá fakta, které dodnes matou historiky. Přísně tajnou výpravu měla pod záštitou Čeka, tedy první tajná policie v Sovětském Rusku. Proč se odhodlala k tak šílenému nápadu?
Pátrání po bájné Šambaly
Bájnou podzemní říši Šambala považuje většina historiků jen za výplod fantazie, ale obyvatelé Nepálu, Tibetu a Indie o ní vyprávějí jako o skutečné zemi, kde žijí bytosti na mnohem vyšší úrovni než lidstvo na Zemi. O této bájné říši se zmiňují hlavně tibetští mniši, ale psal o ní i řecký historik Herodotos. Království Šambala, což vlastně znamená – zdroj štěstí, skrývá nejtajnější duchovní učení světa, elixír nesmrtelnosti a věčného mládí, ale i technologické vynálezy, o kterých se lidstvu ani nezdálo. A právě o tyto vynálezy, mezi nimiž podle mýtů byly i velmi vyspělé zbraně, měli v minulosti zájem mnozí vládci a diktátoři jako například Alexandr Veliký, Julius Caesar, Napoleon, ale i Hitler, který byl touto říší doslova posedlý.
Všichni se království Šambala pokoušeli nalézt, ale není známo, zda se jim to podařilo. Největším odborníkem v tomto směru byl ruský cestovatel a historik Nicholas Roerich, který hledání a shromažďování faktů o bájné Šambale zasvětil velkou část svého života. Roerich tak zjistil, že do podzemní říše Šambaly vedlo sedm bran, ale v současnosti se jich zachovalo jen pět. Měl prý znát přesnou polohu těchto vchodů, ale nikdy je nezveřejnil. Známá je však jejich přibližná poloha. Vchody mají údajně ležet v blízkosti tibetské Lhasy, v Jižní Americe u jezera Titicaca, v Egyptě pod hladinou Asuánské přehrady, pak někde v Antarktidě, a také na poloostrově Kola u jezera Lovozero. A právě sem měla být v roce 1921 vyslána sovětská expedice, která měla za úkol najít vchod do bájné Šambaly, a přinést odtud vyspělou technologii.
Tragický konec členů expedice
Celá expedice se vrátila do Ruska v roce 1925, a přesto, že výprava přinesla množství materiálů, všichni členové expedice skončili ve vězení. Čeka zabavila všechny dokumenty, a získané údaje nebyly nikdy zveřejněny, ale uzavřeli se do archivních trezorů. Členové expedice strávili ve vězení několik let, kdy byly neustále vyslýcháni, až se nejvyšší místa rozhodli, že představují velké riziko, a tak byli všichni obviněni ze špionáže. Ve vykonstruovaném soudním procesu byli odsouzeni k smrti, a po vynesení rozsudku je okamžitě všechny zastřelili.
Přestože Čeka dělala razie i u jejich rodinných příslušníků s cílem najít další dokumenty o expedici, Alexandrovi Kondiainovi se podařilo uložit část svého deníku u své sestry, která ho potom uschovala u své sestřenice. Tak se část deníku zachovala, a po pádu komunistického režimu ho rodina předala moskevskému archivu. A právě zde tyto dokumenty našel historik Valerij Demin. Jak se však zjistilo, Kondiainov deník nebyl kompletní. Kondiain ho totiž rozdělil na několik částí, a každý schoval na jiném místě. Kde se nacházejí ostatní části není známo.
Valerij Demin však chtěl o expedici zjistit více, a tak se obrátil na ústřední archiv ruské policie, kde jsou uschovány všechny spisy od dob carského Ruska. Ukázalo se, že v archivu se opravdu nacházejí spisy o expedici na poloostrov Kola, kterou vedl Alexander Barchenko. Tyto dokumenty však spadají pod přísně utajení, a nikdo neví, kdy budou odtajněny, protože tomu brání bezpečnostní důvody.
Co tedy našli členové Barchenkovy expedice na poloostrově Kola není dodnes známo, a podle všeho se to tak brzy na veřejnost ani nedostane. Mohli členové výpravy skutečně najít vchod do bájné říše Šambaly, a přinést odtud informace, na které ještě není lidstvo připraveno? Zatím o tom můžeme jen spekulovat.
