Hrady obecně jsou velmi zajímavými stavbami, které přitahují pozornost zvláště díky své bohaté historii. Navíc, kdo by nechtěl bydlet na luxusním panství, které kdysi obývala bohatá šlechta. Právě kvůli nim se hrady stavěly nebo ne? Harry Andrewse postavil hrad Loveland, protože to vyžadovaly jeho principy.

Harry Delos Andrews se narodil v roce 1890. Je to sice dávno, ale sotva je to doba zámeckého obléhání a středověkého rytířství. Rozhodnutí, které vedlo muže k postavení hradu, pramenilo z jeho povolání do vojenské služby během první světové války. Byl lékařem na frontě a setkal se snad se vším, co vám může válka nabídnout. Andrews měl najednou v sobě až moc opovržení.

Předtím, než odešel do války se zasnoubil. Jenže lékaři jej prohlásily za mrtvého následkem meningitidy a až o šest měsíců později dostala snoubenka vzkaz, že šlo o omyl a Harry stále žije. Dívka už měla ale svůj nový život, i to dohnalo Harryho k izolaci před světem. Podle několika zdrojů se od toho okamžiku ženám i společenskému životu vyhýbal obloukem.

Andrews byl nejvíce fascinován maskulinitou středověkého rytířství. Proto se není čemu divit, že se uvolil vést místní skautský oddíl v jeho rodném městě Loveland, který pojmenoval Rytíři Zlaté Stezky. Vidět malé chlapce přeměnit se v muže, bylo pro Andrewse největší motivací v životě. Na skautský oddíl se upnul a náhle se jeho život točil jen kolem chlapců jeho oddílu.

V roce 1920 udělal Andrews něco nepochopitelného. Zaplatil roční předplatné za menší pozemek na břehu řeky Little Miami. Dva z rodičů malých skautů okamžitě věnovali finanční prostředky pro účely zařízení kempu, na malém prostranství. Jenže pár stanů a táboráků Andrewsenovi nestačilo. Svým rytířům slíbil, že jednoho dne na tomto pozemku postaví zámek. Tak teď už víte, co bylo příčinou jeho výstavby. Ne šlechta, ale děti.

Výstavba začala v roce 1929 a trvala 52 let. Není se čemu divit, zámek stavěl Andrews sám. Možná byste čekali, že jeho vznešení Rytíři při stavbě pomohli. Ale ne. Byl to slib od Harryho a ten se stal stavbou posedlý. Bez přestání pracoval až do svých 90 let.

Jak se dalo očekávat od takové excentrické osobnosti, z Andrewse se stal během let výstavby, úplně jiný člověk. Můžeme říct, že paranoidní. Svůj zarputilý odpor ke zbraním ho najednou přešel a bez zbraně už nedal ani ránu, bez ohledu na to, kam šel. A to se mu stalo osudným. Když bylo Harrymu 91 let pálil na střeše odpad. Byl ohni příliš blízko a vznítila se mu nohavice. Bohužel byl tak zaneprázdněn tím, aby unikl spolu se svou zbraní, že utrpěl smrtelná zranění, kterým okamžitě podlehl.

Dnes je hrad přístupný veřejnosti a najdete v něm mnoho stínů Andrewsonových nechutenství. Vzhledem k tomu, že nenáviděl ženy, jediným odkazem v hradu právě na ně, je místnost nejvyšší věže. Takové místnosti se na hradech používaly pro uvěznění dívek. Naštěstí v těchto dnech hrad vítá jakéhokoliv návštěvníka, nehledě na pohlaví nebo věk. Ti z vás, kteří budou míst štěstí, mohou spatřit ducha Harryho jak střeží své rytíře.