Rumunsko je velmi oblíbenou turistickou destinací, zvláště pak místa jako tajemná Transylvánie nebo legendou opředené pohoří Bucegi. Ke kterému se také váže náš příběh.
Už celou řadu let má mnoho lidí i vědců podezření, že se v pohoří Bucegi nachází jistá dutá oblast, která doposud nebyla prozkoumána. V roce 2002 tyto diskuze podpořily údajné satelitní nálezy, ze kterých vyplývá, že se v jednom místě nachází uměle vytvořený sál o průměru 100 metrů a vysoký asi 30 metrů. K Sálu by měl vést přístupový tunel a dále pokračují další velmi dlouhé tunely do neznámých míst.
To vše má pak být pod záštitou energetických zdrojů, což by prý mohly být štíty, které celé místo chrání. Zní to jako přitažené za vlasy? Radu Cinamar tvrdí, že je vše pravda. Prý byl sám svědkem toho, jak se tým v čele s Bradem a Massinim marně snažil dostat do oné dutiny.
Během těchto pokusů prý dokonce zemřelo několik lidí. Po sérii dramatických událostí se však badatelé dovnitř skutečně dostali a našli celou řadu podivných předmětů patrně mimozemského původu.
Skeptici považují tyto události za konspirační výmysl, který se neopírá o žádné důkazy a bude s největší pravděpodobností vymyšlený. Jenže pravdou je, že o pohoří Bucegi kolují zvláštní historky i bez tohoto podivného příběhu. K některým skalním útvarům v oblasti se prý váže velmi silná energie, která má moc ničit i uzdravovat. Nejčastěji se hovoří o hoře Sfinga, na níž se nachází zvláštní kamenná formace, která z některých úhlů skutečně připomíná egyptskou Sfingu.
Kromě velmi silného energetického pole, které je v její blízkosti údajně cítit, se k ní vážou i další teorie. Třeba, že i ona ukrývá další vchod do podzemního bludiště pod pohořím nebo že jde o prastarou podobiznu nějakého mimozemského boha.
Vědci se však všem těmto zkazkám pouze smějí. Sfinga je podle nich jen zajímavý přírodní útvar a pod horou žádné bludiště není. Nemohou ale skutečně úřady něco tajit, jak naznačuje nejen Radu Cinamar ve své knize?
