Vědní obory a vědecké nejasnosti, nehledě na to jakým určitým směrem se zabývají, si jistě zaslouží respekt. Je to disciplína, na kterou rozhodně nemá každý, nicméně i tak jsou věci, které vědci nedokáží zcela objasnit. Pro každého z nich by ale jistě byla čest zodpovědět obrovské otázky, například o vesmíru a navíc se stoprocentní jistotou. Chceme se tedy s vámi podělit o 4 vědecké nejasnosti, které vyvolávají mnoho debat
Pluto, je to planeta nebo ne?
Díky ostrým nesouhlasům a oponování dvou astronomů ve Washington Post, by Pluto mělo znovu získat post “planety”, který se v roce 2005 ztratil v prachu. Zde je hlavní bod celé události, podle současné definice musí totiž planeta ” vyčistit své okolí”, jinými slovy musí odvrátit nebo pohltit všechny vesmírné úlomky na své oběžné dráze. Pluto v tomto bodě právě selhává, ale přesně to samé vykazovala Země prvních 500 miliónů let své existence. A za planetu považována je.
Co je vlastně Smrt?
Mrtvý je přece mrtvý, nebo ne? Špatně . Existuje spousta různých způsobů, jak definovat smrt, a ne vždy se tyto definice shodují. Je to stav kdy vám přestane bít srdce? No, ale co potom ti, jejichž mozek je mrtvý ale jejich orgány stále fungují, ti jsou nebo nejsou mrtví? V dnešní době je lékařská technologie natolik vyspělá, že vás dokáže udržet při životě. Dr James Bernat pro magazín Time uvedl: “Přesná definice smrti vyžaduje tři prvky, selhání oběhového ústrojí, selhání dýchání a technicky neudržitelný život.”
Jsou viry živé?
Víry jsou za dobu své existence, od prvního objeveni, až dodnes považovány za různé věci. Jsou označovány jako jedy, formy života, biologické a chemické látky a znovu jako formy života. A pořád dokola. Faktem je, že ani vědci nemohou zcela říct, zda jde o živou či neživou formu, protože viry jsou schopné reprodukce, ale pouze za předpokladu, že unesou procesy živých buněk. Přesto se viry snaží seč můžou, aby zachovaly svůj genetický materiál. V roce 2004 virolog Marc Regenmortel vše shrnul docela poeticky: “Jsou to neléčivé infekční entity, o kterých lze říci, že by v nejlepším případě vedly jakýsi vypůjčený život.”
Je to Brontosaurus nebo Apatosaurus?
Již 15 let je vedena rivalita mezi palestinskými paleontology Othnielem Charlesem Marshem a Edwardem Drinkerem Coopem. V roce 1877 totiž Marsh vykopal sadu kostí a nazval jej “Apatosaurus”, o dva roky později vykopal další soubor kostí a nazval jej “Brontosaurus”. Nicméně v roce 1903 jiný paleontolog Elmer Rggs, přesvědčil lidi o tom, že ve skutečnosti se jednalo o dvě verze stejného zvířete, a tak vyhrálo starší pojmenování těchto kostí, tudíž Apatosaurus. Ale další analýza v roce 2015 odhalila řadu významných rozdílů mezi těmito dvěma exempláři, což Brontosauru umožnilo vrátit se zpět do taxonomie.
